NIGHTWISH - Yesterwynde
Z nových, doteraz nepočutých kúskov ma na prvé počutie baví asi iba "Children Of´Ata. Celé je to nejaké rozťahané a bez energie. Toto nie sú NIGHTWISH, akých mám rád.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Můj první kontakt s těmito bažinatými finskými mystiky se udál před drahnou dobou na jednom festivalu v Estonsku. Kluci z DARK BUDHA RISING v nějakém zapadlém krámku nakoupili vinyly několika hodně obskurních pravověrných českých bigbítů, o kterých vůbec netuším, jak se mohly do Tallinnu dostat. Oni se z toho hodně moc radovali a já se hodně moc podivoval.
Jejich tvorba se dá označit jako antibigbítová. Aktuální album má jen dvě, zato téměř více jak dvacetiminutové skladby, které se pohybují v hypnotických tempech sludge-metalových rašelinišť. Oproti minulosti je materiál rozvážnější a chce se říci i hodnější, ale o poznání více mazlavější. „Inversum“ je vazké, velmi pomalu plynoucí a psychedelické. Repetitivnost vás nemilosrdně nahání do astrálních sfér. A to je vlastně i hlavní nosné téma alba, dvě skladby, dva vesmíry, dvě různé perspektivy.
Umění zaplétat ambientní mlhy a funerálně rozpité riffy do téměř náboženských drone-doomových tapiserií se jim tu daří asi nejlépe v jejich historii. Nahrávka je sevřenější a méně syrová, než tvorba předchozí a vlastně také první, kterou vydává Neurot Records. Tam se kluci dostali díky Scottu Kellymu, který prý jeden čas poslouchal stále dokola jejich dřívější desku „Ritual IX“. Pro milovníky extrémních doomových podivuhodností je toto album povinnost.
8 / 10
Inversum (2015)
Live At Roadburn (Live) (2014)
Dakhmandal (2014)
Abyssolute Transfinite (2011)
Entheomorphosis (2009)
Ritual IX (2008)
I (2007)
Vydáno: 2015
Vydavatel: Neurot Recordings
Stopáž: 47:27
-bez slovního hodnocení-
Z nových, doteraz nepočutých kúskov ma na prvé počutie baví asi iba "Children Of´Ata. Celé je to nejaké rozťahané a bez energie. Toto nie sú NIGHTWISH, akých mám rád.
Chutná jednohubka pro skalní příznivce. FATHER BEFOULED už přes patnáct let zasahují tam, kde je třeba ukojit poptávku po tvorbě ranných INCANTATION. Příjemné EP, které akcentuje spíše jednodušší stránky kultovní „pillardovské“ éry americké legendy.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.